Blog

Moji milí čtenáři,

zde máte další dávku informací z bojiště.  Moje hostitelská rodina má dva psy. Jeden z nich je štěně, ale ten druhý ne. Jmenuje se Rajsa a už od prvního dne nejsme moc velcí kamarádi.

Nevím proč, ale už dvakrát po mě vyjela a jednou mě dokonce trochu kousla do nosu. Normálně je zavřená na dvorku a nepřijdeme spolu do styku. Horší je to ale, když chci jít na záchod. Tady mají záchod až za tím dvorkem, takže já musím jít přes tuhle krvelačnou bestii. 😊

Vypadá to asi tak, že řeknu svému hostitelskému taťkovi, že potřebuji na záchod. On vezme pásek a jde se mnou. Na dvorku hlídá pitbulla a čeká na mne.

 No, a pokud se ptáte, jak to dělám v noci, radši to ani nechtějte vědět. Prostě mám pod postelí takovou mísu a dál vám to snad ani nemusím popisovat.  Nočník nemám jenom pro to, že bych se mohla stát obětí tohoto zvířete, ale také abych psi nevzbudila a nezačali štěkat. To by totiž vzbudilo i všechny ostatní.

Popravdě řečeno je to pěkně nepříjemné. Už jenom to, že musím někomu říct, že chci jít na záchod. Připadám si pak jako malé dítě. Nočník snad ani nebudu komentovat, jenom doufám, že si na něho brzy zvyknu.