Moji milí čtenáři,
dneska se s vámi podělím o zkušenost s peruánskou nemocnicí. Nebojte se, nestalo se mi nic vážného. Jenom infekce kůže…
Začalo to tak, že se mi na bradě objevily pupínky, které se zvětšovaly. Proto jsem navštívila lékaře, kterého tady máme v rámci AFS. On mi řekl, že je to infekce kůže, která může být z prachu a dal mi antibiotika. Jenomže po asi dvou týdnech se mi to objevilo na obličeji znovu. Dostala jsem další prášky, které také zabraly, ale po jejich dobrání se mi to na obličeji objevilo zase. A to už jsem pak šla na kožní.
Nutno podotknouti, že zdravotnictví se tady platí. Jenom za krátkou návštěvu doktora, kde si na mě posvítil baterkou jsem zaplatila 50 solů (cca 300 Kč) a potom jsem ještě platila zvlášť za léky v lékárně, které dostanete napočítané. Ne jako v krabičce u nás…
První doktor byl manžel dobrovolnice, takže jsem chodila k němu domů. Ale když už jsem pak šla na kožní, musela jsem do nemocnice. Tam mi nejprve řekli, že tady žádný kožní doktor není a musím si počkat, že přijede až za cca 10 dní. Tak jsem se k němu objednala a zaplatila jsem 31 solů. Je to totiž veřejná nemocnice a je trochu levnější než nějaká klinika.
Každopádně jsem sháněla po celém městě další kožní lékaře, ale všichni měli přijet až za těch 10 dní. Ve větších městech doktoři se zaměřením jsou, ale v mém městě ne. Nezbývalo mi, než počkat na někoho, kdo přijede z Limy nebo jiného většího města. Prostě jsem se svou infekcí na obličeji musela počkat…
Když uplynulo 10 dní, přišla jsem do nemocnice. Tady máte nějaké fotečky jak vypadala:
Byl to prostě prostor na způsob plechové boudy. Před boudou dermatologie seděla sestřička, které jsem přinesla účtenku, že jsem zaplatila za návštěvu lékaře. Ona si mě změřila a zvážila a sepsala všechny potřebné dokumenty. Pak jsem chvíli počkala, až si mě zavolala paní doktorka.
Byla to mladá paní, která na mě mluvila docela rychlou španělštinou, takže jsme měla co dělat, abych jí rozuměla. Řekla mi, že to mám ze sluníčka a toho horka tady, protože moje pleť je na takové horko slabá a citlivá. Přitom je tady 30 stupňů, což není až zas takové horko. Ale je tady docela dusno a hlavně u mě doma není moc oken, takže je tam obzvláště teplo.
Předepsala mi plno mastiček a zase další prášky. Když jsem je platila nevěřila jsem svým očím, protože byli docela drahé. Za všechny léky jsem zaplatila cca 300 solů ( necelé 2 000 Kč), tak snad mi pomohou.
Upřímně si myslím, že kdyby tady ve městě byla ta doktorka stále, tak bychom moji pleť mohli dále pozorovat. Domluvit se, kdy přijdu na kontrolu atd. Takhle, když jsem přijede někdo na 14 dní a pak zase odjede, to vůbec nemá smysl. Uvidíme, jak se celá moje zdravotní situace bude nadále vyvíjet.
Ještě bych chtěla říci, že místo kam jsem šla nebyla úplně nemocnice, ale něco jako veřejná klinika. Když jsem si zjišťovala, jak by to bylo se soukromou klinikou, tak jenom za schůzku bych zaplatila 100 solů (cca 600 Kč) a stejně bych musela počkat těch 10 dní.
To je pro dnešek vše, přeji vám pěkný den
Vaše Kačenka
