Blog

“Chile”, slyšela moje babička a málem dostala infarkt podruhé. Poprvé to bylo, když se moje starší sestra rozhodla studovat rok v zahraničí – hned vedle v Peru. Se strachem v očích se chytla za hlavu a asi přemýšlela, kde ve výchově udělali moji rodiče chybu. 

Většina má tuto zemi Latinské Ameriky zafixovanou jako stát všech druhů drog, násilí a nacismu, jelikož se sem po druhé světové válce přestěhovalo spousta Němců vysokých postavení, aby unikli svému osudu. Pravda je však o něco jiná. 

Nechci nikomu mazat med kolem pusy. Je známo, že Česká republika je pátý nejbezpečnější stát na světě a faktem je, že Chile má ještě dost co zlepšovat, aby se na tento post dostala. Ačkoliv při dodržování několika pravidel pochopíte, že se není čeho bát. 

Nesmím chodit nikde sama po tom co se venku setmí. Rozhodně nesmím po ulici chodit s telefonem v ruce a jakýmkoliv způsobem vyvolávat pozornost pochybných existencí, že jsem z ciziny. Jako holka se těmito pravidly musím řídit ještě o to více. Abych vás však vyvedla z omylu. Za bílého dne jsou ulice zaplněné pouličními umělci, kavárnami, stánkami s rychlým občerstvením nebo třeba kávou. Nejedná se o zakouřené kriminální město, ale barevné veselé místo s extrovertními a milými lidmi. Zatím jsem neměla žádnou špatnou zkušenost, ale je potřeba si na věci dávat pozor.

V hlavním městě, o kterém napíšu samostatný článek, je realita trochu jiná. Není se ale čemu divit. V Santiagu de Chile totiž žije téměř třetina veškerého obyvatelstva Chile. I přesto je Santiago považováno za jedno z nejbezpečnějších měst celé Latinské Ameriky. A samotná země je nejvyspělejší z celé Latinské Ameriky, takže se nemusíš ničeho bát, babi :-).

A jak “místní německá kultura” ovlivnila politiku? Je pravda, že po druhé světové válce se sem opravdu přestěhovala velká skupina Němců, což je vidět zejména na jihu Chile v architektuře. Taky musím říci, že by na mě byla paní učitelka na němčinu náležitě pyšná, protože kde se nedomluvím španělsky, tam se většinou domluvím německy.

Jedním z předmětů na škole je filozofie politiky, kde se studenti, kromě jiného, pokouší řešit politické problémy z minulosti a snaží se najít demokratické řešení. Před odjezdem mi byla položena otázka  “To by mě, Aničko, zajímalo, jak se tam místní obyvatelé dívají na Augusta Pinocheta” (zdravím strejdu z Cetkovic). Musím uznat, že o politice toho moc nevím. Názor na bývalého prezidenta dělí obyvatelstvo na dvě skupiny. Někteří vnímají pravicového Pinocheta jako dobrého politika, jiní nikoliv.

Už mám za sebou první měsíc v Chile, a tak se v příštím článku můžete těšit na několik zajímavostí, například jak se zde volně pohybují slepice a jiná hospodářské zvířata. Kdyby vás o Chile a mém pobytu zde cokoliv zajímalo, neváhejte napsat komentář, email a nebo se ozvěte na instagram (anicka_1610).

Hasta pronto!

Vaše Anička