Blog

Při své první návštěvě mého nového domova jsem hned po příchodu zmateně hledala, kde si mohu přezout boty. Host rodinka na mě chvíli vyjeveně koukala a po chvíli mi vysvětlili, že se doma nepřezouvají…

Moji milí čtenáři, můj pobyt v Chile utíká nepředstavitelně rychle, a tak se vám v dnešním článku pokusím vylíčit tři nejrozdílnější zajímavosti, kterých jsem si doposud stačila všimnout.

1.      ZVÍŘATA:

Jedním snad z největších překvapení pro mě byla volně pohybující se hospodářská zvířata na ulicích. Kromě koček a psů jsem vedle silnice našla několik slepic a kohouta. Pokud by někoho napadlo nějaké to kuře odcizit, za krádež vám hrozí nemalá pokuta. Host rodina se mi snažila vysvětlit, že to není tak úplně běžné, ale potom co jsem na jiném místě potkala druhou půlku kurníku, přestala jsem jim věřit :-).

Třešničkou na dortu pro mne byla cesta domů ze školy, kdy jsem zdálky viděla nedaleko mého domu pasoucího se koně. Chvíli jsem jen překvapeně zírala a když jsem došla domů a nadšeně sdílela svůj zážitek, host ségra jen mávla rukou a řekla: „Jojo, to se občas stává!“

2.      BRIGÁDY:

V České republice si spousta mých vrstevníků již přivydělává nějakou brigádou. Když tady před někým zmíním, že jsem doma pracovala v kavárně, myslí si, že jsem nucená k dětské práci. Místo toho si tady spousta mých spolužáků přivydělává prodejem svačin. Kdo má chvíli času doma něco upeče nebo uvaří a následně se to snaží prodat svým kamarádům. Někteří pak taky „přeprodávají“ různé sešity, tužky, gumy, …

3.      MEZILIDSKÉ VZTAHY:

Ať se nám to líbí nebo ne, Česká republika je známá pros svou chladnou povahu obyvatel. Tady je to přesný opak. Všichni se zdraví obětím a pusou na tvář. I když jsem si musela ze začátku trochu zvykat, nakonec to není tak složité. Než mi většinou v kavárně uvaří kafe, stihnu s prodavači/kami probrat hned několik různých témat a když už je kafe uvařené, konverzace pokračuje dál.… a škola? Jak jsem již v předešlém článku naznačila, vztah mezi žáky a učiteli je úplně jiný než doma. Při střetnutí na chodbě si žák s učitelem podá ruku nebo ho obejme, zeptá se, jak se má a popřeje pěkný den (jak žák, tak učitel).

I když je zajímavostí a zajímavých rozdíů mezi Českem a Chile mnohem více, musím si něco nechat do dalších článků. Během příštího týdne vyrazím s host rodinou na jih Chile do města Chiloe, kde budeme slavit fondas neboli oslavy nezávislosti, ale o tom se více dozvíte v příštím článku!

Hasta pronto 

Anička